Region Českolipsko

...krajina mnoha tváří

Ralská pahorkatina

Geomorfologický celek v rámci Severočeské tabule. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (696 m). Při dobré viditelnosti je možné z hradu Bezděz dohlédnout přes mírně zvlněnou pahorkatinu až do oblasti Lužických a Jizerských hor.

BENEFIT Program

Penzion Kristýna

Sleva : 20% na saunu po celý rok.

Zpět

Turistická trasa Za výhledy na Luž

Lužické hory a Ještědský hřbet

Pěší výlet na nejvyšší bod Lužických hor v délce 16,6 km.

Průběh trasy:
Nová Huť * Stožecké sedlo * Ptačinec * Luž, odbočka * Luž * Luž, odbočka * Chata Luž * U Jána * Stožecké sedlo * Nová Huť

Popis trasy:
Z parkoviště na Nové Huti se vydáme na sever po modré značce přes Stožecké sedlo k České bráně. Cestou se můžeme zastavit na vyhlídce Pětikostelní kámen, kam nás zavede krátká odbočka modré značky. Od České brány pokračujeme hraničním hřbetem po červené značce k odbočce na Luž. Nejvyšší bod Lužických hor nabízí téměř kruhový výhled na velkou část Lužice, Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Po sestupu pokračujeme po červené značce k chatě Na Luži. Po zelené značce sestoupíme k rozcestníku U Jána, kde poblíž můžeme spatřit sirný pramen. Zpět nás do Stožeckého sedla dovede žlutá značka a na výchozí místo zelená značka.

Pětikostelní kámen
Skalní vyhlídka na jihozápadním svahu Pěnkavčího vrchu, za dobrého počasí bývalo ze skály vidět pět kostelů.

Trojhran
Skalka na významném lomu hranice, dříve mezi panstvími Rumburk, Zákupy a Žitava, dnes mezi Saskem, a okresy Česká Lípa a Děčín. Na temeno pískovce vsazen na počátku 30. let žulový mezník.

Luž
Nejvyšší vrchol Lužických hor (793 m n. m.), znělcová hora dříve nazývána Špičák nebo Mittagsberg (Polední hora, při pohledu z Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholkem přesně v poledne). Český název Luž byl poprvé použit roku 1909. Luž vytvářela zemskou hranici mezi Čechami a Lužicí, dnešní státní hranice prochází přes vrcholovou plošinu. Z vrcholu je nádherný rozhled do kraje.

Sirný pramen
Vydatný pramen železité vody na pravém břehu Hamerského potoka. Chuchvalce kašovité hmoty žlutohnědého povlaku vytvářejí bakterie.

Nová Huť
Samota na katastru Svoru, původně stará sklárna již ve 13. století, dodnes nelokalizovaná. V letech 1750 až 1881 v provozu nová sklárna. Kolem roku 1805 zde stálo dřevěné stavení pro stavbu císařské silnice a od roku 1869 zastávka železnice. Roku 1896 po požáru postaveny zděné budovy včetně hájenky a hostince. Na podzim 1938 přestřelka s henleinovci, příslušníci SOS zastřelili dva německé ordnery. V letech 1945 - 49 oddělení finanční stráže.